Historie ZŠ

Do roku 1787 chodívaly děti z Prosenic do školy v Předmostí. V roce 1787 byla na náklady náboženského fondu postavena škola ve Velkých Prosenicích. Toto období až do roku 1987 bylo samostatně popsáno v bulletinu o historii školy, kterou zpracoval Ing. Milan Pospíšilík. Ve výčtu významných událostí historie školy bych tedy navázala na tuto vydanou publikaci z roku 1987 s názvem 200 let školy v Prosenicích.

1987 -1989

Toto období je poznamenáno výchovou a vzděláváním dle tehdejší socialistické ideologie. Vedoucí úlohu ve společnosti měla KSČ. Veškeré činnosti a aktivity škol byly v tomto duchu. Škola měla jednotný vzdělávací systém. Byla povinná desetiletá školní docházka. Školství mělo ucelený program, kde nebyl prostor pro individuality, pro variabilní výchovný a vzdělávací proces.

Základní škola Prosenice byla čtyřtřídní se samostatnými ročníky. Pracovala zde školní družina a řada zájmových kroužků. Škola byla součástí obce a zapojovala se do veřejného života obce. Škola měla uzavřeny patronátní smlouvy se závody obce - JZD Moravská brána, Cihelna Prosenice. S dalším závodem Cukrovarem Prosenice měla škola neoficiální spolupráci. Závody vypomáhaly škole po stránce finanční, mechanizačními prostředky a drobnou údržbou školy. Škola pak zajišťovala kulturní vystoupení při různých akcích závodů. Žáci školy se aktivně zapojovali do různých soutěží v oblasti branné a tělesné výchovy, do soutěží výtvarných a dopravních. Výchova a výuka byly řízeny celoročním plánem školy. Vyučovalo se v jednosměnném provozu. V roce 1987/1988 navštěvovalo školu 85 žáků, v roce 1988/1989 to bylo 74 žáků.

V této době spravoval školu MNV Prosenice. Staral se o její hospodářskou a provozní stránku. Velkým pomocníkem školy v její práci bylo Sdružení rodičů a přátel školy. Součástí školy byla i pionýrská organizace. Ta působila na škole od roku 1950.

Škola byla již spádová pro několik okolních obcí - Buk, Radvanice, Sobíšky a Zábeštní Lhota. K 30. 6. 1989 měla škola 74 žáků a pracovalo zde devět pracovníků. Ředitelkou školy byla Alice Valáškova, učitelky - Ludmila Přikrylová, Marta Pivodová a Alena Zbožínko-yá. Vychovatelky - Jana Trnčáková a Ivana Čecháková. O úklid a provoz se staraly Marie Ki-šacová, Hana Zavadilová a topič Jindřich Dokoupil.

1990 -1994

Konec roku 1989 znamenal ve společnosti zásadní demokratické a společenské změny. Ty odstartovali studenti při svém shromáždění 17. listopadu 1989. Odstoupila vláda a 10. prosince byla jmenována nová - „vláda národního porozumění". Byla zrušena vedoucí úloha KSČ. Do politiky se vrátili stoupenci demokratických změn z roku 1968 a přišly nové osobnosti v čele s Václavem Havlem, který byl 29. 12. 1989 zvolen prezidentem republiky. Do čela státu i vlády se postavili lidé, kteří nastoupili novou cestu společnosti - cestu k demokracii. Otevíraly se nové možnosti pro celou řadu oblastí a přeměn jak ekonomických, tak i společenských. Vlna těchto změn vytvořila opětovný prostor pro uplatnění tvořivosti a zodpovědnosti každého jedince.

Zásadní změny se nutně dotkly i školství. Do čela resortu školství byl jmenován nejdříve pan Milan Adam. Po svobodných a demokratických volbách v červnu 1990 byl ministrem školství jmenován Petr Vopěnka. Rovněž i na nižších článcích veřejnoprávních orgánů docházelo k zásadním změnám. V roce 1990 byla přijata celá řada významných zákonů, které se dotýkaly školství. Zákon č. 171/90 Sb., kterým se měnil a doplňoval školský zákon 29/84 Sb., dále zákon 367/90 Sb., který řeší postavení obcí a jejich samosprávu. Do čela obce byl zvolen starosta, namísto místního národního výboru, vznikla obec se svým samosprávným orgánem - obecním zastupitelstvem. V listopadu 1990 byl zvolen starostou obce Prosenice Josef Jemelka.

Školy začaly být řízeny novým státním orgánem - školským úřadem (dále ŠÚ), do jehož čela byl postaven ředitel, který byl jmenován na základě konkurzu. Působnost tohoto orgánu je vymezena územím okresu. Novou podobu dostal i orgán školní inspekce, který se stál samostatný a nezávislý.

Pro zajištění dvoustupňového řízení byly posíleny kompetence škol v podobě možnosti udělení právní subjektivity. Tato právní subjektivita je udělována školám na základě jejich žádosti a po dohodě s obcí, jejíž obecní zastupitelstvo tuto subjektivitu schvaluje. Právní subjektivita znamená samostatnost vedení školy v rozhodování a řízení. V čele školy stojí ředitel, který je jmenován na základě konkurzního řízení.

Povinná školní docházka byla zkrácena z desetileté na devítiletou. Bylo odstraněno jednotné školství, zavedeno diferencované vzdělávání, různé typy škol - státní, soukromé, církevní. Opět byla zavedena víceletá gymnázia. Škola se stala zásadně apolitickou. Probíhaly rehabilitace politicky postižených osob z období let 1968 - 1989, některé z nich se vrátily do škol.

Učivo bylo přizpůsobeno novým společenským podmínkám a doznalo zásadních změn. Do školy se vrátila i výuka náboženství jako nepovinného předmětu. Osnovy všech předmětů byly přehodnoceny, byla dána větší samostatnost a prostor k tvůrčí práci pedagogů. Velký rozmach zaznamenala tvorba nových učebnic, které odrážejí skutečné historické a společenské události ve vývoji naší země. Škola se může sama dle vlastních možností rozhodnout ve výběru učebnic, které již nejsou jednotné a z jednoho nakladatelství.

Jinou podobu má i financování školství. Provozní náklady hradí zřizovatel školy, ostatní náklady - pomůcky a mzdy zaměstnanců hradí stát - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT) prostřednictvím ŠÚ, pokud jde o školu státní. Finanční zabezpečení dostává škola podle počtu žáků a byla dána kriteria pro naplněnost tříd. MŠMT vydalo celou řadu vyhlášek a nařízení, které doplnily mezery v legislativě a zajistily přeměnu zkostnatělého školství do demokratické podoby. Změnu doznaly i společenské organizace při ZŠ. Sdružení rodičů bylo zaregistrováno jako samostatná nezávislá společenská organizace s vlastní právní subjektivitou, případně i s novým názvem této rodičovské organizace. Se vznikem soukromého vlastnictví se objevili podnikatelé. Novým jevem ze strany podnikatelů byly sponzorské dary pro školu. Dary byly buď finanční, nebo materiální - potřeby a pomůcky pro ZŠ.

Na naší škole se rovněž projevily společenské změny. Dosavadní ředitelka školy Alice Valáškova odešla po desetiletém působení v ZŠ Prosenice do důchodu. Na její místo byla jmenována na základě konkurzního řízení učitelka Mgr. Zdenka Dokoupilová. V této funkci pracovala do 30. 6. 1994, kdy odstoupila ze zdravotních důvodů. Ve škole však zůstala i nadále pracovat jako učitelka. V tomto období byl poměrně stabilizovaný učitelský sbor. Ve škole pracovaly učitelky Ludmila Přikrylová, Alena Zbožínková, Marta Pivodová, Danuše Pernická, která šla v roce 1992 do důchodu. Na její místo nastoupila Mgr. Jitka Gallasová. Marta Pivodová odešla na mateřskou dovolenou.

Do prosenské školy i nadále chodili žáci z 5 obcí - Prosenic, Ra-dvanic, Buku, Sobíšek a Zábeštní Lhoty. Škola byla stále čtyřtřidní. Povinný výchovně vzdělávací proces doplňovaly mimoškolní aktivity - zájmové kroužky, zcela nový kroužek cizího jazyka (němčina), gymnastiky, sportovní, ekologický a jiné. Škola se i nadále podílela na veřejném životě obce. Připravovala kulturní programy pro rodičovskou veřejnost, veřejná kulturní vystoupení ve spolupráci s Obecním úřadem Prosenice. Také škola spolupracovala se společenskými organizacemi obce - zahrádkáři, hasiči, červeným křížem. Škola navázala úzkou spolupráci s mateřskými školami Buk a Prosenice. Tato vzájemná spolupráce byla přínosem především pro budoucí prvňáčky, kterým měla zjednodušit přechod z MŠ do ZŠ. Žáci čtvrtých ročníků odcházeli většinou do ZŠ Osek nebo ZŠ Palackého v Přerově. Výběr školy záležel zcela na rodičích dětí. Škola navazovala tedy spolupráci i s těmito školami, aby přechod žáků do vyšších tříd byl plynulý a žáci měli probráno stejné učivo a ve stejném rozsahu.

Ve výuce cizího jazyka nastal velký posun v tom, že už nebyl povinný jen ruský jazyk, ale žáci si mohli vybrat některý z cizích jazyků vůbec. Pochopitelně byl největší zájem o jazyky západní - angličtinu a němčinu. Tento fakt ovšem narážel na zcela jiný problém - vzdělávání učitelů.

Samozřejmě, že se společenskými změnami musely probíhat ruku v ruce i změny ve vzdělávání pedagogů, především v oblasti jazyků a dalších společenských věd. Nový důraz byl kladen i na výuku žáků s poruchou učení, tzv. dyslexie, dysgrafie a dysortografie. Byl jim dán nový prostor ke vzdělávání a možnosti pro učitele, jak s těmito dětmi pracovat a jak je klasifikovat. Bylo zavedeno tzv. slovní hodnocení. Vzdělávání učitelů se stalo jednou z nejdůležitějších aktivit. Byla nabídnuta celá řada vzdělávacích kurzů, které měly zacelit chybějící informace. Byla nabídnuta celá řada moderních vyučovacích metod, nových alternativních reformních vzdělávacích prvků. Připravoval se zcela nový vzdělávací program pod názvem Obecná škola, který byl tvořen zkušenými pedagogy a navíc byl konzultován s pedagogickou veřejností. Tento vzdělávací program byl od roku 1993 ověřován na vybraných školách.

V tomto období škola Prosenice neměla žádné významné investiční akce. Obec sama se potýkala s finančními problémy, a tak se konala běžná údržba a vylepšování interiéru školy, Přesto se podařilo vybudovat školní hřiště se štěrkovým podložím a pískovým povrchem.

Akce se brigádnicky účastnili i rodiče žáků. Rovněž byla upravena i zahrada, kde byly vybudovány nové sedačky, pískoviště a prolézačky.

V březnu 1993 byla škola vykradena, pachatel odnesl všechna rádia, televizi a video. Ve škole byly poškozeny dveře, bylo poničeno zvonění, rozbita okna. Tyto znehodnocené věci byly obcí opraveny a v přízemí byly na prosklené plochy instalovány mříže. Ukradené pomůcky byly nově zakoupeny za pomoci SRPŠ a ŠÚ Přerov. V roce 1994 byla naplánována rekonstrukce tělocvičny a přístavba školy a další stavební úpravy ve škole pro budoucí rozšíření školy o pátý ročník. V létě roku 1994 byla ukončena plynofikace školy zavedením plynového topení.

Stav žáků v tomto období (školní rok):

1990/1991 - 85 žáků
1991/1992-90 žáků
1992/1993 - 87 žáků
1993/1994 - 77 žáků

Žáci školy se pod vedením pedagogů zapojovali do různých soutěží - výtvarné, recitační, zdravotnická a matematické. Pedagogický sbor za finanční pomoci SRPŠ připravil pro žáky různá kulturní představení, návštěvu divadel a koncertů.

1994 - 2000

Od 1. 7. 1994 byla do funkce ředitelky školy jmenována Mgr. Lenka Dvořáková. Škola byla nadále čtyřtřídní s úplným prvním stupněm a samostatnými čtyřmi ročníky. Pracovala zde dvě oddělení školní družiny. Ve škole bylo 8 zaměstnanců, z toho čtyři učitelky, dvě vychovatelky a dvě provozní pracovnice. Do školy již tradičně dojížděli žáci z okolních obcí - Buku, Radvanic, Sobíšek a Zábeštní Lhoty.

Na podzim 1994 a v roce 1998 byly volby do obecního zastupitelstva. Starostou obce se stal opět Josef Jemelka. V jeho osobě měla a má škola záruku na dobrou spolupráci a na rozvoji školy. Ve školním roce 1994/1995 byly na jaře zahájeny stavební práce na přístavbě a rekonstrukci tělocvičny. Rozsáhlé stavební úpravy vytvořily nové prostory pro školní družinu, školní výdejnu stravy a šatny pro děti. Velmi prostorné a světlé nové místnosti byly pro žáky obrovským dárkem pro jejich mimoškolní činnost. Škola získala v nové přístavbě velké prostory i pro konání kulturních akcí. Konaly se zde besídky školy, využívaly a stále využívají tyto prostory i MŠ a obecní úřad i některé společenské organizace a spolky. Nové místnosti byly zařízeny moderním nábytkem, koberci. Školní jídelna se stala opravdu kulturním prostředím pro školní stravování. Spojením oddělení družiny a jídelny vznikne velká místnost, kde se mohou shromáždit všichni žáci školy i jejich rodiče. Provoz v nové přístavbě byl zahájen v říjnu 1995. Škola pořádala den otevřených dveří a ve spolupráci se svazem zahrádkářů se zde konala podzimní výstava ovoce a zeleniny. V hlavní budově školy nastaly rovněž stavební úpravy. Byly vytvořeny dvě zcela nové učebny. Jedna pro pátý ročník a jedna byla zřízena jako odborná učebna pro literární výchovu. Byly zde umístěny police s knihami a dalším potřebným vybavením. Učebna pro pátý ročník byla vybavena moderním školním nábytkem. Sborovna, kabinet a kancelář ředitelky školy byly přemístěny do přízemí (bývalého školního bytu). Všechny tyto místnosti byly vybaveny novými koberci, kancelář i novým nábytkem. Zlepšilo se tedy i pracovní prostředí zaměstnanců. Byla pro ně vybudována samostatná šatna. V přízemí školy byly upraveny i šatny žáků a rovněž přibyla šatna pro žáky pátého ročníku. Během dalších let bylo ještě provedeno obložení chodeb. V roce 1999 byla kompletně vyměněna okna na školní budově a v roce 2000 dostala škola novou fasádu. Investice do školských budov byly v posledních letech opravdu vysoké. Na některé stavební úpravy přispěl za jistých podmínek i stát (přístavba družiny, výměna oken). Interiér školy doznal již jen drobných změn, které spočívaly ve výzdobě školy výtvarnými pracemi dětí a dalšími vlastními úpravami, které zajišťovali samotní pracovníci školy.

V tomto období byly vytvořeny další závazné dokumenty pro práci škol. Od školního roku 1996/1997 byl zaveden povinný devátý ročník. Povinná devítiletá docházka byla rozdělena na dvě části - první stupeň pět let a druhý stupeň čtyři roky. Od školního roku 1995/1996 byla zavedena povinná výuka cizího jazyka od čtvrté třídy. Žáci si mohli sami zvolit podle možnosti nabídky škol. Od roku 1996 se začalo pracovat podle nových vzdělávacích programů - Základní škola, Obecná škola a od roku 1998 ještě Národní škola. Školská zařízení si mohla sama zvolit některý z těchto vzdělávacích programů. Naše škola pracuje podle vzdělávacího programu Základní škola.

Rovněž i pro pracovníky škol byly vytvořeny nové dokumenty, které řešily jejich pracovní postavení. Především pracovní řád a míra vyučovací povinnosti (ta byla v tomto období dvakrát změněna).

Na naší škole jsme rychle reagovali na nové podmínky škol. Hned od roku 1996/1997 byl zaveden 5. ročník a již od roku 1995/1996 výuka cizího jazyka. Nejdříve to byla pouze němčina, v dalším školním roce byla nabídnuta i angličtina, o kterou nyní převažuje zájem. Od školního roku 1996/1997 je tedy naše škola pětitřídní, má dvě oddělení družiny, výdejnu stravy. Pracovalo zde devět zaměstnanců.

Stav žáků v tomto období:

1994/1995 77 žáků
1995/1996 75 žáků
1996/1997 98 žáků
1997/1998 100 žáků
1998/1999 99 žáků
1999/2000 98 žáků

Také v tomto období bylo navázáno na předcházející aktivity školy. Rozvíjela se mimoškolní činnost a spolupráce s místními spolky v obci. Každoročně pracuje na škole asi osm kroužků s různým zaměřením - sportovní, hudební, výtvarný, přírodovědný aj. Od školního roku 1996/1997 působí při naší škole hudební škola pod vedením Zdenky Dokoupilové. Zajišťuje základy hry na flétnu, klavír a kytaru. Od roku 1999 zde vyučuje hru na kytaru a flétnu i profesionální učitel hudby Petr Vařák, bývalý ředitel Základní umělecké školy v Přerově.

Ve školní práci se aktivně zapojujeme do soutěží výtvarných, matematických a dalších, kde naši žáci dosahují střídavých úspěchů. V roce 1998 a 1999 dosáhly děti sportovních úspěchů v kopané tzv. „turnaj Mc Donald", kde skončily na šestém místě v okresu. Významného úspěchu dosáhla jedna pátá třída v roce 1998, kdy se žáci přihlásili do televizní soutěže Hip Hap Hop. Ve všech třech kolech zvítězila dvojice Tomáš Snášel a Tereza Vaňková. Naši žáci se také zúčastňují celostátní soutěže svazu zahrádkářů v Jihlavě. O činnosti školy vypracovává ředitelka školy dle zákona výroční zprávu, která je veřejná a je k nahlédnutí ve škole, nebo na Obecním úřadě Prosenice a na Školském úřadě v Přerově. Činnost školy hodnotila i školní inspekce v roce 1996 a 1998. Její zprávy mají velmi kladný charakter, škola byla hodnocena pozitivně.

Zcela novou aktivitou školy od roku 1994 jsou výjezdy na ozdravné pobyty dětí. Během let 1994 - 2000 jsme navštívili tato místa - Rusava, Rajnochovice, Javoří, Chvalčov, Dolní Bečva a Deštné v Orlických horách. Mimořádnou školou v přírodě byl výjezd na školu v přírodě v roce 1997. V tomto roce postihly Moravu obrovské záplavy. Řeka Bečva se vylila do nevídaných rozměrů, zaplavila mnoho měst a obcí. Rovněž i část Prosenic byla takto postižena. Naštěstí škola, která je od řeky více vzdálena, nebyla zaplavena. V důsledku těchto záplav byla jako solidární pomoc ze strany jiných školských úřadů nabídnuta mimořádná pomoc školám postižených oblastí. Pro jejich žáky byly zajištěny zdarma výjezdy do stálých škol v přírodě v Čechách. Celou akci financovalo MŠMT. ZŠ Prosenice jela na čtrnáctidenní pobyt do Volyně, a přitom děti poznaly celou řadu zajímavých míst. Všech škol v přírodě se zúčastnilo vždy asi 85 % všech žáků.

V kulturní oblasti se žáci školy zúčastnili celé řady akcí. Pod vedením pedagogů připravujeme každoročně veřejnou besídku pro rodiče. Dále žáci vystupují při kulturních akcích obce - vítání občánků, besedy s důchodci aj. V každém školním roce pořádáme výjezdy do divadel - Olomouc nebo Zlín pro všechny ročníky. Některá drobná kulturní představení se konají přímo v objektu školy - výchovné koncerty, divadlo malých forem, kouzelník aj. Ke kulturnímu rozvoji využíváme i místní kino, kde děti zhlédly již celou řadu filmů. Od roku 1997 pořádáme dětský sportovní den, kam zveme i školy z okolí - ZŠ Palackého Přerov a Rad-slavice, MŠ Buk a MŠ Prosenice. Jiné sportovní akce konáme ve spolupráci s mysliveckým sdružením nebo s hasiči. Konají se zpravidla jako ukončení a začátek školního roku.

Důležitým partnerem školy v její práci je SRPŠ. Podílí se hlavně na finanční výpomoci. Přispívá dětem na ozdravné pobyty, kulturní divadelní představení, školní výlety a jiné akce. Rovněž z těchto prostředků jsou hrazeny i školní pomůcky, které by si jinak žáci museli sami koupit - sešity, výkresy a ostatní materiál. SRPŠ každoročně pořádá společenský večírek, jehož výtěžek pak slouží potřebám žáků. Na této akci se sponzorsky podílejí i místní organizace a podnikatelé.

Ve výchovně vzdělávacím procesu jsme začali uplatňovat moderní metody vyučování. Dle finančních možností obnovujeme pomůcky, hlavně v oblasti audiovizuální. Nemění se jen vyučovací metody, ale i formy vyučování. V naší škole nezvoní, děti chodí během vyučování ven, máme zaveden pitný režim. Od školního roku 1999/2000 mohou děti pro zdravou výživu odebírat mléko.Velký důraz je v našem školním zařízení kladen i na mimoškolní činnost, která je hlavní náplní školní družiny. Práce družiny je zaměřena hlavně na tělovýchovnou, rekreační a zájmovou činnost.

Ve školním roce 1999/2000 pracovalo v naší škole 9 zaměstnanců. Školu navštěvovalo 98 dětí. Ředitelkou školy byla Mgr. Lenka Dvořáková, učitelky Mgr. Zdenka Dokoupilová, Mgr. Jitka Gallasová, Ilona Cabalová a Ludmila Přikrylová, vychovatelky Jana Trnčáková a Irena Je-melková, provozní pracovnice Marie Kišacová a Hana Zavadilová. Děti se učí v pěti ročnících, jsou zde dvě oddělení školní družiny. Školní družinu navštěvuje 74 žáků. Na naší škole pracuje v současnosti osm zájmových kroužků, vyučuje se v hudební škole hře na flétnu, klavír a kytaru. Je zde i školní jídelna, kde se stravuje 85 dětí. Obědy se dovážejí z jídelny MŠ Veselíčko.

Základní škola, která zahrnuje celý komplex - školní budovu, budovu školní družiny, sokolovnu, hřiště a parčík, představuje významnou součást obce a tvoří zcela jistě středisko vzdělání a kultury v obci.